Related Posts
Řemeslné vs. průmyslové pivo
- Posted by
Matěj Gryc
ŘEMESLNÉ VS. PRŮMYSLOVÉ PIVO
Dnešní lekce je spíše glosou k tématu. Názor si udělej sám/sama!
Délka čtení: 3-4 minuty
NENÍ PIVO JAKO PIVO
CO JE TO PRŮMYSLOVÉ PIVO?
VÝHODY
👍 Stabilita výroby, nabídky a kvality výrobků
👍 Pivo, které opouští pivovar je v 90% případů bez jakýchkoliv vad
👍 Díky své moci mohou velké pivovary pozitivně podporovat scénu a partnerské podniky
NEVÝHODY
👎 Sterilita piva a častá absence jakékoliv duše
👎 Používání náhražek a nešetrných technologií při výroby
👎 Ve většině případů se jedná o pivovary ve vlastnictví nadnárodních koncernů, čímž pádem zisk opouští ČR
CO JE TO ŘEMESLNÉ PIVO?
VÝHODY
👍 Kvalitní suroviny ve velkém množství (bez náhražek), řemeslná práce při výrobě
👍 Podpora lokálních trhů a efektního toku peněz ve státu
👍 Diverzita výběru a stylů piva, která nezná hranic
NEVÝHODY
👎 Proměnlivá kvalita, která lze vychýlit i nepatrnou nedbalostí
👎 Omezené množství a nestálost nabídky jednotlivých druhů piva
👎 Větší houževnatost a možnost zkažení prodávaného piva
KDE JE HRANICE?
To bude pro dnešek vše, ale hned v další lekci se spolu podíváme na to jak uspořádat PRVNÍ DEGUSTACE a začít skutečně degustovat. POZOR ZMĚNA: Kvůli dokončování degustačního deníku pro víno, se kterým máme práce nad hlavu, bude pátá lekce online o dva týdny později a to na magické datum 11.11.2020. Ještě jednou gratulujeme k tvé nové cestě za lepší chutí a síle zážitku. Držíme ti palce, ať si vybíráš vždy správně a doufáme, že se ti článek líbil. Podpoř nás svým follow instagramu a sdílej své objevy pod hashtagem #degustuju
DEGUSTUJU, tedy jsem!
MATĚJ GRYC
pivní someliér
Jak si správně vybrat pivo?
- Posted by
Matěj Gryc
JAK SI SPRÁVNĚ VYBRAT PIVO?
Do třetice všeho dobrého! Základní poučky jsou za námi, jdeme vybírat.
Délka čtení: 6-8 minut
JISTOTA VÝBĚRU NEEXISTUJE
ZÁKLADY SPRÁVNÉHO VÝBĚRU
VÝBĚR LAHVE
PLECH JE BUDOUCNOST
HON ZA IDEÁLNÍM STÁŘÍM PIVA
👉 Piva se slabší stupňovitostí a s důrazem na chmelové aroma by se měla konzumovat co nejčerstvější. Typicky jde o pivní styly se silným studeným chmelením, „session“ úpravy pivních stylů a piva s nižším obsahem alkoholu (řekněme do 6%).
👉 Piva s bohatým chmelením pro hořkost lze skladovat v ideálních podmínkách déle, záleží ovšem na kvalitě stáčení, aby nám pivo neoxidovalo uvnitř obalu. Typicky půjde např. o anglické IPA, West-coast IPA a další piva se silným IBU (měrná jednotka hořkosti, mimochodem tedy i konzervačních látek z chmelu).
👉 Spodně kvašená piva jsou houževnatější než svrchně kvašená piva a tudíž jsou náchylnější ke zkažení vlivem teploty či zubu času (neplatí např. pro Doppelbock a Baltic Porter).
👉 Piva s větším obsahem alkoholu ( 8% >) jsou vhodná pro delší skladování, popř. k archivaci (pokud to nevylučuje některé dříve zmíněné pravidlo – např. studené chmelení …). Belgická piva (a jim podobná), která kvasí za podstatně větších teplot než jiná, patří podle nás k jedněm z nejodolnějších a vydrží tak mnohdy skladování i v řádu několika let.
👉 Některá piva dokváší v lahvi (tzv. bottle conditioning) a hodí se tak k delší archivaci, mnohdy i přes datum minimální spotřeby (př. Tripel, Wild Ale, Flanders Red/Brown Ale …).
👉 Piva stylu lambik (dále geuze, kriek apod.) zdají v řádu desítek let, vrchol jejich chuti je ale podle nás někde mezi 5-10 rokem.
Tolik zhruba naše postřehy, které ti snad pomohou s výběrem piva vhodného stáří. Jak říkáme, obecný návod neexistuje. Vše co zde píšeme je velmi individuální, na což přijdeš časem jistě sám/sama, neber nás tedy prosím úplně za slovo a zkus si text přebrat po svém. Pokud náhodou nevíš kdy byla daná lahev plněná, neboj se zeptat svého prodejce, jistě ti rád odpoví. Nejčastější trvanlivosti u nepasterovaných a nefiltrovaných řemeslných piv jsou 2-6 měsíců (záleží na typu piva a technologii plnění, každý pivovar si o tomto rozhoduje sám), u zahraničních piv je často trvanlivost v řádu 6-24 měsíců.
CO VŠECHNO TI PROZRADÍ STUPŇOVITOST
Tohle čtení „mezi řádky“ je už ale opravdu vyšší dívčí a každý si na to musí přijít sám. Přesto se pokusím to trochu rozvést. Abychom ti ale dali příklad z naší praxe, tak srovnáme dva moderní styly aromatických IPA – New England IPA (NEIPA) a Brut IPA.
Dejme tomu, že máme např. NEIPA 16° s obsahem alkoholu 7%. Vedle ní dáme Brut IPA 13° se stejným obsahem alkoholu, tedy 7%.
Někde nám tak lítají ±3% cukru, který byl či naopak nebyl zkvašen a přeměněn na alkohol. Chytáš se? 😉
Tento příklad jsme si nevybrali náhodou, jelikož Brut IPA už to má v názvu (brut = suchý). Já osobně kvůli NEIPA druhý den po pití hodně trpím, jelikož mě ze zbytkového cukru bolí hlava. Možná proto jsem to vůbec kdy začal řešit a snažím se ti tak alespoň část dnes předat. Na detaily už si ale musíš přijít sám/a, jelikož je to všechno mnohem složitější, než se na první pohled zdá!
Slovníček pojmů:
👉 Stupeň, neboli EPM = Extrakt Původní Mladiny (12,4 %/12,4 ° = 124 g cukrů rozpuštěných v 1 kg mladiny). Cukry se dále dělí na zkvasitelné a nezkvasitelné.
👉 Alkohol, neboli ABV =„Alcohol By Volume“ – obsah alkoholu podle objemu (6 % = 6 ml alk./100ml piva)
NESUĎ PIVO PODLE OBALU
VÝBĚR VÝČEPU
PIVO S SEBOU
Tady bychom (ač neradi) přimhouřili oko i nad těmi zatracenými plasty. Doba je zlá a možností na výběr moc není, i když přece jich pár zkusíme jmenovat. Pokud to jde, tak tě prosíme abys pro odnos sčepovaného piva použil vlastní lahev, kterou můžeš použít opakovaně, příroda ti poděkuje. Když to náhodou opravdu nejde (rozvoz aj.), tak se pokus PET lahev využít alespoň o jedno použití víckrát, než by to bylo běžné. Vymyj ji, schovej a použij třeba pro další nákup oblíbeného zlatavého moku, použij ji třeba pro nákup bezobalové kosmetiky a čistících prostředků, nebo se třeba inspiruj na internetu a něco z lahve vyrob. Nejhorší věc je jednorázový obal a ve výsledku je jedno z jakého materiálu byl vyroben! Pokud se jít ostatním příkladem a buď zodpovědný/á. Děkujeme! ❤️
NA CO NARAZÍŠ
Svrchně kvašené pivo – svrchní kvašení využívá kvasnic prosperujících při teplotách 16 °C a více, které kvasí pivo od hladiny a zpravidla bouřlivěji, než při spodním kvašení.
Spontánně kvašené pivo – spontánní, nebo také divoké kvašení probíhá díky divoce žijícím kvasinkám a bakteriím ve vzduchu a „ekosystému“ pivovaru, ve kterém jsou tyto kultury symbioticky udržovány při životě. Tato metoda kvašení je nejstarší a nejobtížnější, v současnosti udržovaná jen díky zachování některých tradičních oblastí výroby a nadšení pivovarníků.
Studené chmelení (dry hopping) – proces luhování chmelu v již hotovém, ležícím pivu pro předání extra dávky aroma (za studena chmel
nepředává hořkost).
Barrel-aged – pivo archivované v dřevěném sudu (po rumu, whisky...). Často se setkáváme i s macerováním dubových hoblin - oak chips.
Sour – kyselé pivo, většinou využitím „kettle souringu“, bakterií Lactobacillus, nebo divokým kvašením. Tato piva se často infuzují ovovocem.
Single hop – pivo chmelené pouze jednou odrůdou chmele.
Session – lehčí, společenská verze pivního stylu (př.: Session IPA...).
Imperial/Double – označuje silné pivo v daném stylu (př.: Double IPA, Russian Imperial Stout, Imperial Berliner Weisse...).
PODPOŘ SVŮJ OBLÍBENÝ PODNIK!
To bude pro dnešek vše, ale za týden se spolu v další lekci spolu srovnáme ŘEMESLNÉ vs. PRŮMYSLOVÉ PIVO a pak spolu konečně naplánujeme jak by mohla vypadat tvoje PRVNÍ DEGUSTACE. V těchto těžkých dobách ti přejeme hodně zdraví a pohody, ve které ti snad degustování pomůže. My degustování vnímáme jako oázu v dnešním uspěchaném světě plném stresů a nejistot. Věříme tedy, že ti naše lekce pomohou správně vypnout a užít si okamžik. Pochlub se nám svým pivním výběrem podle nových rad na instagramu pod hashtagem #degustuju nebo #degustuju_pivo
Líbil se ti náš článek? Chtěl/a bys ho poslouchat i v audio verzi? Napiš nám do komentářů a ukaž svoji podporu. ❤️
DEGUSTUJU, tedy jsem!
MATĚJ GRYC
pivní someliér
Kodex pro degustátora piva
- Posted by
Matěj Gryc
KODEX DEGUSTÁTORA PIVA
Jsme rádi, že s námi pokračuješ v druhé lekci. Jdeme na to!
Délka čtení: 4-6 minut
EMPATIE
- Špatné pivo neznamená, že je špatný celý pivovar. -
ZPĚTNÁ VAZBA
*
* _/ HOKEJOVÝ SYNDROM
PIVNÍ VADY
*
TIP DEGUSTUJU
Pro lepší zhodnocení vůně je vhodné s pivem ve sklenici občasně točit a střídat různé styly čichání (dlouhé, krátké, z dálky, z blízka…), protože některé druhy pachů jsou intenzivní těsně nad hladinou a jiné čpí vysoko nad sklenici. Dobré je i pivo ve sklenici zakrýt rukou, točit s ní a poté přivonět ke koncentrovanému aroma (doporučujeme sklenici „snifter“ a pochopitelně i čisté ruce).
To bude pro dnešek vše, ale hned v další lekci se spolu podíváme na to JAK SI VYBRAT SPRÁVNÉ PIVO a pak mezi sebou srovnáme ŘEMESLNÉ vs. PRŮMYSLOVÉ PIVO. Přejeme ti, ať se na své pivní cestě setkáváš jen se samými lahůdkami, ale stejně tak ti přejeme i nějakou tu špatnou „prasárničku“. Za sebe můžu říct, že po získaných zkušenostech si špatná piva vlastně užívám, protože se snažím si je v hlavě rozebrat a zjistit příčinu chyby. Každá nová chuť je přece zajímavá! Pochlub se nám svými objevy na instagramu pod hashtagem #degustuju
DEGUSTUJU, tedy jsem!
MATĚJ GRYC
pivní someliér